My všichni jsme Východočeši

Historie

Moravská Třebová byla založená kolem roku 1257 Borešem z Rýzmburka jako typické kolonizační město s pravidelným půdorysem náměstí. Na počátku 17. Století si Třebová vysloužila přezdívku Moravské Athény, kdy patřila Ladislavu Velenovi ze Žerotína. Právě tento vzdělaný, renesanční šlechtic učinil z města centrum vzdělanosti, když kolem sebe soustředil učence, umělce či alchymisty. Znal se mimo jiné s Janem Amosem Komenským a také se zasloužil o víceméně současnou podobu třebovského zámku, který dnes tvoří spolu s náměstím T. G. Masaryka jádro městské památkové rezervace vyhlášené v roce 1980.

Pověst

Poklad na Hradisku

Před mnoha a mnoha lety se jedna chudá linhartická žena vypravila se svým čtyřletým dítětem na Velký pátek do lesa, který pokrýval úbočí Hradiska, aby nasbírala roští. Znenadání se ocitla před otevřenou branou, která vedla hluboko do nitra hory. Vycházel z ní třpyt zlata a drahokamů. Vkročila odvážně i s dítětem do podzemní klenotnice, ve spěchu rychle nabrala tolik pokladů, kolik jen mohla unést, a běžela s nimi domů. Zaslepena leskem zlata úplně zapomněla na své dítě. Když se však vrátila, nalezla již horu opět uzavřenou. Bez dcerky a zoufalá odešla domů. Všechny peníze, které za poklady utržila, věnovala na svaté mše a jiné zbožné účel v naději, že tím své ztracené dítě vykoupí. Napřesrok spěchala na Velký pátek znovu na Hradisko. Země se ve stejném místě opět rozestoupila a z otevřené skalní brány vyběhlo děvčátko. Matka své milované dítě radostně objala a přestože jí podzemí znovu nabízelo své drahocennosti, pospíchala se svým nejdražším pokladem domů.

Zdroj: Jana Martínková, Jiří Šmeral: Pověsti Moravskotřebovska. Moravská Třebová, s. 24.

Významná osobnost

Budova muzea v Moravské Třebové byla dostavěna v 1. čtvrtině 20. století díky finanční podpoře bohatého třebovského cestovatele a rodáka Ludvíka Holzmeistera. Ten odkázal muzeu své bohaté národopisné sbírky z Egypta, Indie, Tibetu, Barmy, Číny, Japonska a Tichomoří, které nyní tvoří samostatnou expozici. Nově upravené expozici o starém Egyptě vévodí mumie princezny Hereret. Po Náprstkově muzeu je tato egyptská sbírka největší v republice.