Historie

Město Moravská Třebová bylo do druhé světové války součástí německého jazykového ostrova, proto novodobá historie městské knihovny začíná rokem 1945. Knihovna sídlila v budově Holzmeistrova muzea a prvním dobrovolným knihovníkem byl poštovní úředník p. A. Hloušek. Knihovní fond začal budovat z darů místních občanů. V roce 1951 měla knihovna asi 2.000 svazků a k 1. září téhož roku byla zprofesionalizována. Funkci knihovnice a zároveň ředitelky převzala paní Marta Karásková. Pod jejím vedením se z knihovny stalo centrum kulturního dění města. V knihovně se pořádaly nejrůznější akce, nejvíce oblíbeny byly besedy se spisovateli zvučných jmen - František Kožík, Zdeněk Pluhař, František Buriánek, František Tenčík aj. Během této éry knihovna získala tehdy nejvyšší vyznamenání. V roce 1964 převzala vedení knihovny pí. Blanka Vašková. To už v knihovně pracovaly 2 profesionální knihovnice. K dalšímu posílení pracovních úvazků došlo v roce 1970, kdy nastoupila paní Dagmar Lexová, která se ujala i řízení knihovny. V létě 1979 se knihovna přestěhovala do budovy zámku. V roce 1983 došlo k centralizaci sítě veřejných knihoven okresu Svitavy. Do ní se zapojila i moravskotřebovská knihovna. Zvýšená činnost knihovny a budování střediskového systému si vyžádal další nárůst pracovních sil. Od roku 1983 v knihovně pracovaly již 4 profesionální pracovnice. V roce 1990 se vedení knihovny ujala Ludmila Koláčková. Díky rekonstrukci zámku získala knihovna nové, větší prostory a bylo možno zřídit dvě samostatná oddělení - dětské a dospělé. S touto zásadní změnou v historii knihovny je spojeno zvýšení pracovního úvazku o pracovnici dětského oddělení. Na slavnostním otevřením zrekonstruované knihovny, 7.11. 1997, se městská knihovna stala Městskou knihovnou Ladislava z Boskovic. V březnu 1998 byl spuštěn automatizovaný knihovní systém LANius. Od roku 2005 je přístupná studovna. Městská knihovna je od r. 2008 je držitelem certifikátu Společnost přátelská rodině.

Ladislav z Boskovic (1486-1520)

Ladislav z Boskovic byl jedním z nejslavnějších mužů přelomu 15. a 16. století na Moravě a přední osobou svého rodu.V mládí odešel studovat do Vlach, vzdělával se na tamních vysokých školách. Po skončení studií cestoval po světě, dostal se i do Asie a Afriky. Při návratu domů si dovezl mnoho knih a rukopisů, hudebních nástrojů, obrazů a soch. V roce 1482 se stal kanovníkem olomouckým a proboštem Bezpremským a později proboštem u sv. Petra v Brně. Po smrti svého bratra Jaroslava se vzdal duchovních hodností a ujal se rodového majetku. V roce 1486 koupil Moravskou Třebovou, která se stala jeho oblíbeným sídlem, kde v letech 1492-1495 postavil zámek a přivedl sem i svůj dvůr. V síních zámku měl Ladislav z Boskovic své vzácné vědecké a umělecké sbírky dovezené z cest a hlavně bohatou knihovnu rukopisů a prvotisků řeckých a římských autorů. Jeho sbírky obdivoval osobně v roce 1497 král Vladislav a v r. 1517 Švýcar Rudolf Agricola, který ve svém listě Ladislavovi píše: "Užasl jsem, když jste mi, příchozímu, ráčil ukazovati v skříních otevřených biblioteku, naplněnou spisy nejslovutnějších skladatelů a když jste, předkládaje mi nástroje hvězdářské, zeměpisné a hudebně velmi uměle zhotovené, vysvětloval mnohé věci, jež toliko nejdůmyslnější mužové znáti mohou." Vláda Ladislava a jeho nástupců znamená po celé 16. století v životě poddanského města šťastné období rozmachu a růstu. Město těžilo z různých výsad. Hospodářská prosperita umožnila rozsáhlou a velkorysou přestavbu celého města a vzrůst hmotného blahobytu i široký kulturní rozkvět. Ze všech památek se zachoval pouze raně renesanční gobelin. Po pětistech letech - 1997 - se k odkazu šlechtice, jehož život byl spjat s historií města, přihlásila městská knihovna a jeho jméno si vzala do svého názvu.